Upravit stránku

Pasivní domy jsou oblíbeným termínem posledních let. Málokdo sice ví, co přesně se za ním skrývá a co stavba takového pasivního domu obnáší, ale dobře se to pamatuje a ještě lépe zní. Představa domu, který závislost na předražené energii dodavatelských firem redukuje na minimum, je velmi lákavá. Člověk ušetří tisíce za energie a ještě něco udělá pro životní prostředí. Ale jsou taková očekávání od pasivních domů reálná? Částečně ano.

V pasivním domě skutečně hodně ušetříte na energiích. Ale nesmíte zapomenout také na druhou stranu mince pasivních domů – totiž náklady. Ty jsou mnohem vyšší než v případě konvenčních staveb. Až se tedy bude rozhodovat, do jakého typu bydlení budete investovat, nehleďte pouze na faktor tepelné ztráty, ale zkoumejte i pořizovací náklady. V RD Rýmařov stavby s optimálním poměrem energetické úspornosti a pořizovacích nákladů nazýváme „energeticky efektivní“ domy. Přesně takové byste měli hledat. Ale pěkně po pořádku.

Pasivní dům je definován tak nízkou potřebou tepla na vytápění, že nepotřebujete žádný z běžných, zpravidla neekologických systémů vytápění. Je konstruován tak, aby přísun energie od slunce, lidí a elektrických spotřebičů po většinu roku bez problémů poskytl dostatek tepla pro celý dům. V rámci české legislativy určuje hranici mezi pasivními a ostatními domy hodnota měrné potřeby tepla na vytápění do 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok.

Avšak i domy, které tuto mez překročí, mohou být z hlediska energetické úspory velmi zajímavé. Je v nich sice třeba použít některý ze standardních způsobů vytápění, nicméně pokud jsou dobře navrženy, spotřeba „nezelené“ energie se pohybuje na velmi nízké úrovni. Tyto domy se nazývají nízkoenergetické a v České republice jsou vymezeny rozpětím od 15 kWh do 50 kWh/(m2a) měrné potřeby tepla na vytápění.

V zahraničí se dále můžeme setkat i s označením nulový dům. Rozumí se jím dům s nulovou potřebou energie a za mezní hodnotu se považuje měrná potřeba teplna na vytápění menší než 5 kWh/(m2a). Posledním technologickým výkřikem jsou pak tzv. domy s přebytkem tepla, které nejenže nepotřebují žádnou energii z vnějšku, ale samy ji ještě dodávají do rozvodné sítě.

Návratnost investice do pasivních domů

Reklamní sdělení lákající lidi k investici do pasivních domů na klíč většinou zdůrazňují brzkou návratnost vynaložených prostředků. Ano, pasivní domy jsou o něco dražší, připouštějí, ale do deseti let se vám peníze vrátí a pak už vám bude pasivní dům jen a jen vydělávat – vaše účty za elektřinu a teplo totiž redukuje na minimum! Tato představa je sice velmi lákavá, avšak nikoli příliš realistická. V některých velmi specifických případech se snad investice do pasivního bydlení skutečně vrátí za deset let. Obecně to však neplatí a počítejte spíše s dobou až třikrát delší. Záleží samozřejmě na řadě faktorů: Jak kvalitní stavba bude, jak důsledně budete dodržovat zásady bydlení v pasivním domě (to totiž není jen tak!) V neposlední řadě návratnost investice ovlivní také forma financování, pro kterou se rozhodnete. Úvěry na bydlení, jakkoli jsou v současnosti výhodné, cenu vždy ještě navýší o úroky a pasivní dům se vám tak ještě víc prodraží.

Nebuďte pasivní za každou cenu. Stačí být energeticky efektivní!

V tomto článku jsme rozhodně nechtěli za každou cenu brojit proti pasivním domům. Pokud máte dostatek finančních prostředků, toužíte tak trochu experimentovat a navíc vám není lhostejný osud naší modré planety, pak vám pasivní bydlení vřele doporučujeme! Ale vnímat pasivní stavby jen jako cestu k optimalizaci rodinného rozpočtu určitě není správné.

Hraje-li pro vás při stavbě domu zásadní roli otázka financí, pak spíš než pasivní hledejte energeticky efektivní stavby. Tedy takové, které nejenže sníží vaše výdaje za energie, ale jejichž výstavba bude navíc cenově srovnatelná s konvenčními stavbami.